Parmy a mé zkušenosti s jejich chytáním Jan Šimčík

Parmy a mé zkušenosti s jejich chytáním

K lovu parem jsem se dostal před 3 lety, kdy jsem objevil kouzlo řeky Moravy. Při jedné z mnoha mých návštěv této řeky za mnou přišel jeden postarší pán, Zdeněk - velmi známý sumcař na Jižní Moravě, který chytl už i sumce přes 2m. Tehdy se mě zeptal, jestli jsem mu přišel vychytat kapříky, na které loví sumce. Řekl jsem, že je pouštím zpátky. Jeho odpověď zněla: „Chceš si užít stejný adrenalin jako při lovu kaprů akorát v mnohem rychlejším sledu?Jestli jo, jdi na splav a chytej parmy!“.

Já v té době znal parmu jen z knížek a z povídání o bojovnosti parmy. Okamžitě bylo sbaleno a já jel domů pro feeder a červy. Po příjezdu na poraděné místo zjišťuji, že je naprosto plno. „Vlastně se není čemu divit, je 16.6!“, říkám si. Vyhlížím si místo na sednutí, bohužel, marně, a tak mířím přímo ke splavu, kde je prázdno. Asi po 2 hodinách bez záběru přišel pan porybný. Byl velmi příjemný, optal se mě, jak to jde a že se zastaví až zkontroluje ostatní. Po chvíli opravdu přišel a požádal mě o půjčení prutu na ukázku. Já mu vyhověl a padla otázka, jestli si může převázat prut na svůj styl - na korek, na špunt od vína. Neměl jsem nejmenší problém, jelikož jsem se těšil, že uvidím první parmu.

No, nedalo dlouho čekat a pan porybný zdolává první parmu. Při pohledu na tuto rybu jsem nemohl vydržet a vzal jsem si udici zpátky. Uběhlo 20 minut a já zase nic. Pan porybný se mi celkem soustavně smál a říkal: „Velmi pěkně mě napodobuješ, ale každý má svůj styl!“. Poradil mi, jak na to, ale upozornil, že musím najít svůj způsob dle vlastního uvážení. Udici si půjčil znovu a po 5-ti minutách ulovil další parmu. „Každý má svůj styl a ke každému se hodí jiná parma. Jako člověk, tak i parma je každá jiná. Nikdy nejsou 2 stejné.“. Napadlo mě, jestli mu mám říci, že jsem na splávek nikdy nechyta, ale rozhodl jsem se mlčet a dál zkoušet chytat. Asi po 10-ti minutách přichází 1. záběr, ale po několika vteřinách byla parma ztracená ve vodních mlýnech. Dalších deset záběrů po odchodu mého rádce končí úplně stejně a já si nevím rady. Zoufale se snažím přijít na to, co dělám špatně...jednou z cenných rad bylo použít co nejdelší udici, takže jsem vsadil na výměnu prutu. Z kaprové udice 3lb 3,90m jsem přešel na feeder.

Toužebně jsem čekal na záběr...a opravdu, výměna prutu pro mě znamenala výhru. Po 10-ti minutách jsem zdolal svou první parmu. Měla 63cm a je to můj dosavadní osobní rekord!

Parmám jsem propadl na dobré 2 roky, kdy jsem chodil v každé volné chvíli. Opravdu jsem dojížděl 10km denně, jen abych spatřil tu krásnou rybu, jménem Parma Obecná (pro mě Královna Řek).

Tak už dost o mě a teď poradím já vám, jak na ně.

1.Na těžko

Parmy se loví mnohými způsoby. Jedním z nich je lov na těžko. Při tomto způsobu lovu používáme tvrdší udice i silnější vlasce. Na těžko lovíme spíše větší parmy, ojediněle menší než 50cm. Bavíme se o lovu na rousnici nebo boilies či kukuřici. Na tento lov používáme 0,25 kmenový vlasec s 0,20 návazcem, 50-ti -120-ti g olůvka. To vše záleží na síle proudu. Pokud chytáme na feeder, můžeme používat krmítka. Háčky střední velikosti 12-16, jsou to menší háčky. Jako nástrahu používáme červa nebo rousnici. Na kukuřici můžeme parmu chytit taky, ale je to spíše rarita. Na rousnici nebo červa je to určený záběr.

2.Na plavanou

Na plavanou používáme velké splávky s gramáží až do 5-ti g. Záležína tom, jestli lovíme pod větším či menším splavem, či jezem. Na plavanou používám kaprovou udici 2,5lb a 3,6m ale i feeder 20-50g 3,3m. Vlasce používám kmenový 0,20mm a jako návazcový vlasec 0,16mm. Parmy jsou opravdu i v té nejrychlejší vodě opatrné, takže se muže stát, že vedle sebe budou 2 rybáři, chytající tím samým způsobem, s tím, že jeden bude mít návazcový vlasec 0,16 a druhý 0,20. Ten s tím 0,20 nechytne za 2 hodiny nic a ten první chytne 20 parem. Opravdu na vlasci záleží. Nikdy nepoužívejte barvené vlasce nejlepší jsou hnědé,modré, čiré. Jako nástraha se mi nejvíce osvědčili masoví červi - opravdu doporučuji. U lovu parem musíme držet udici pořád v ruce. Stoupneme si k nějakému vracáku, kde víme, že splávek udržíme, pokud budeme chtít, a když nebudeme, tak ve větší rychlosti odpluje. Splávek by se měl pohybovat tak 1m/3 vteřiny. Každé 2m chytneme vlasec u cívky a chvíli nástrahu podržíme v proudu. Zhruba 70% záběru přichází chvíli po tom, co se splávek znovu začne posouvat po hladině dolů.

Výběr místa:

Dalším důležitým faktorem je parmy najít. Je dost možné, že právě na vašem splavu nebo jezu parmy jsou, ale drží se více ve středu kde se k nim jen tak nedostanete. Jsou dny, kdy mohou zabloudit ke břehu. Tedy pokud je opravdu silný průtok, tak se parmy stačí více ke břehu, ale není to pravidlo. Někdy se můžou držet v hloubkách. Pokud máme tip, kde by mohly parmy být, ale u břehu neberou, tak se musíme obětovat, vlézt, dosti často, do studené silně proudící vody a dostat se na nějaký vyvýšený bod. Mám na mysli uvízlé kmeny nebo velké kameny. Z těchto míst pak kolem sebe zkoušíme spouštět návnady.

Pokud to nejde ani takhle, pak jste špatně pochopili můj článek nebo je špatný den na parmy, popřípadě na splavu parmy nejsou. Na podzim se to stává, protože se parmy třou.

Toť vše, co vám mohu o parmách říct a poradit  za JC Akvarius Jan Šimčík